Lila Schwarzenberg v dokumentu Můj otec, kníže otevřeně vypovídá o svém otci

Kníže Schwarzenberg měl dvě tváře. Tu vnějškovou, mediální, kterou každý zná v podobě světem protřelého politika a svérázného komentátora veřejného dění. Dokument Můj otec, kníže ukazuje Schwarzenbergovu druhou tvář. A je to vlastně nepohodlný pohled, který odhaluje trhliny v téměř dokonalé představě o laskavém člověku, který jeho původ povznáší nad problémy obyčejného člověka. Jeho nejbližší ho totiž poznávali jako tvrdého a odtažitého chlapa.

Schwarzenbergova dcera Anna Karolína, přezdívaná Lila, ve filmu, který byl natáčen mezi lety 2016 a 2021, popisuje právě chlad a odměřenost, které definovaly jejich vztah otec–dcera. Pro pozorovatele zvenčí může jít o svéráz, pro zainteresovanou osobu o bolestnou rezervovanost.

Schwarzenberg reaguje na stesky na tíhu života a různé karamboly svojí dcery slovy: „Člověk tu není proto, aby byl šťastný.“ Tato drsná výchova spoluvytvářela Lilino dětství, a proto bylo těžké být se svým otcem delší čas a proto se mu často vyhýbala. Dítě potřebuje především lásku rodičů, tou se v rodině Schwarzenbergů šetřilo. Ve filmu Lily Schwarzenberg říká, že její otec byl sice milující, ale přísný. Neviditelnou zeď, kterou si kolem sebe často staví silné osobnosti s velkou odpovědností, se jí za celý život nepodařilo prorazit. Až teprve kolem třiceti let se Lily přestala otce bát. „Ale pak si říkám, nebuď blbá, už tady dlouho nebude.“

Když jí byly tři čtyři roky, šlechtická rodina přesídlila na rakouský zámek Murau. Lila k tomu říká: „Vždycky jsem koukala dolů, viděla domy kamarádů a přála si bydlet dole.“ Sounáležitostí s obyčejnými lidmi byly i její pobyty v kuchyni se zámeckými kuchařkami nebo fotbal se správcovými syny. Její touha být kluk vyústila v oblékání chlapeckého oblečení, což ale Karla Schwarzenberga nechávalo chladným, protože prý z toho vyroste.

Problematika dědičnosti v rodinách modré krve způsobuje nechutný fakt, že mužští potomci jsou pro rodinu hodnotnější než dívky. I to prosakovalo zdvořilým a vytříbeným chováním ostatních. Jedním dechem ovšem Lila Schwarzenberg dodává, že se cítila být milována stejně jako její bratr. Jenže. „Jsou jisté oblasti, kam dcery nepatřily.“ Dokonce i kníže Karel dědil po svém strýci, který měl vlastní dceru…

Touhu po útěku, kterou v sobě dlouho Lila nosila, konejšivě obrousil její mladší nevlastní bratr Karl Philipp Prinzhorn, jak sama v dokumentu Můj otec, kníže vysvětluje. „Strašně jsem si přála mladšího bratra. Když jsem zjistila, že není otce, šíleně jsem se bála, že ho zapudí nebo odmítne. Dost se mi ulevilo, když se tak nestalo.“ A Lila v hezkých slovech o svém nevlastním bratrovi pokračovala: „Mladší bratr pro mě byl vždycky šíleně důležitý. A byl pro mě vždycky takovou kotvou v rodině. Najednou jsme měli někoho malého. Všechno ostatní se rozpadlo, manželství rodičů. Díky němu přišel smích a vřelost. Byl ústředním bodem.“

Lila Schwarzenberg odešla od rodiny velmi brzy. Nejdříve ke kamarádce, která měla pět dětí a láskyplnou a živou domácnost. Jenže pak potřebovala ztrápená a opuštěná duše pomoct. Ta přišla v té nejhorší podobě. „Přišly drogy a další blbosti. Byla jsem velká rebelka.“ Bohužel vnitřní a dost podstatný zármutek, který se rodí už v raném dětství, měl hlubší dno. „Proběhlo všechno, co se obvykle děje. Nesměla jsem mít klíče od domu, kradla jsem, což člověk dělá, aby mohl financovat svou závislost. Najednou jsem měla všechny dveře zavřené. Už jsem si neměla od koho půjčit, ani jsem neměla koho podvést. V tu chvíli mi to všechno došlo. Kariéra byla v prde*i a vůbec nic nefungovalo,“ přiznává po letech na dobu prozření.

Lila Schwarzenberg šla za svým otcem, aby se odehrála jedna z mála dojemných situací mezi otcem a dcerou. „Šla jsem za ním a on mi řekl: Na tenhle okamžik už léta čekám. Druhý den se mnou jel do léčebny. Nepadaly žádné výčitky, i když jsem u něj kradla.“

Lila Schwarzenberg má pět potomků, kteří z ní občas cítí jistou zdrženlivost. Někdy padají výčitky v tom smyslu, že jim máma připadá studená a chladná. „To je pro mě ta nejhorší výčitka. Jsem z toho úplně hotová.“ Čtyři děti má se známým britským scenáristou Peterem Morganem (seriál Koruna, Skyfall, Jeden musí z kola ven). Po rozvodu našla i pochopení pro chování svých rodičů, kteří si prošli mnoha nevěrami. „Jako malá jsem vůči nim neměla vůbec žádnou empatii. Teď když se mi rozpadlo manželství, vidím to mnohem empatičtěji.“