Změna režimu v Sýrii: Bašár Asad padl a odletěl do exilu do Moskvy, Rusko a Írán ztrácejí klíčového spojence

Damašek/Moskva – Po letech válečného konfliktu a stagnace front se situace v Sýrii v posledních dnech dramaticky změnila. V noci na neděli se podařilo syrským povstalcům, sdruženým převážně kolem islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), prolomit obranné linie vládních sil a ovládnout nejen sever země, ale také metropoli Damašek. Tato ofenziva vedla k rychlému zhroucení režimu prezidenta Bašára Asada, který podle dostupných informací zemi opustil a odletěl do exilu v Moskvě.

Asadův útěk a exil v Rusku
Exilová Syrská organizace pro lidská práva i představitelé povstalců potvrdili, že Asad uprchl ještě před finálním dobytím hlavního města. Jeho únik měl být dramatický – původní let údajně z radarů zmizel nad městem Homs a dlouho panovala nejistota, zda letoun nebyl sestřelen či havaroval. Nakonec však ruské úřady oznámily, že bývalý syrský prezident a jeho rodina dorazili do Moskvy, kde získali azyl. Informaci přinesla ruská agentura TASS s odkazem na zdroj z Kremlu.

„Asad a členové jeho rodiny přicestovali do Moskvy. Rusko jim z humanitárních důvodů poskytlo azyl,“ citovala agentura TASS nejmenovaný zdroj. Tento krok je mimořádně citlivý – Moskva byla donedávna jedním z nejbližších spojenců Asadova režimu a její vojenská přítomnost v Sýrii, zejména na základnách v Tartúsu a Hmímímu, zajišťovala Rusku důležitou strategickou pozici na Blízkém východě.

Politické dopady: Rusko a Írán ztrácejí klíčového partnera
Ruský Kreml, stejně jako Írán, který taktéž podporoval Asadův režim, nyní čelí ztrátě významného spojence. Přestože syrští povstalci prohlásili, že zajistí bezpečnost ruských základen a diplomatického personálu, ztrácí Moskva i Teherán dlouhodobý vliv na syrskou politickou scénu. Íránské a proíránské jednotky, včetně libanonského hnutí Hizballáh, v posledních dnech ztratily klíčová města jako Homs či Kusajr a stáhly se z mnoha oblastí, kde do té doby udržovaly moc.

Rusko v reakci na pád Asadova režimu požádalo o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Představitelé Kremlu tvrdí, že nyní intenzivně jednají s vůdci syrské opozice. Ta přislíbila, že nedojde k útokům na ruské vojenské a diplomatické objekty.

Blesková ofenziva povstalců a změna politické mapy Sýrie
K rychlému pádu Asadova režimu výrazně přispěla úspěšná povstalecká ofenziva, která začala před týdnem na severu země. Během několika dní připadla povstalcům strategická města Aleppo a Hamá, v noci na neděli pak Homs a posléze i Damašek. Vládní armáda se stáhla z letiště v hlavním městě a v ulicích metropole se prakticky neobjevila, což umožnilo povstaleckým jednotkám téměř hladký vstup do města.

Zároveň povstalci po dobytí Damašku oznámili otevření bran nechvalně proslulé věznice v Sidnáji, která byla symbolem represí a hromadných poprav. Premiér Džalálí, který se k moci dostal spolu s povstaleckými vůdci, již nabídl opozici vstřícné gesto a ocenil její příslib pomsty se zdržet.

Mezinárodní reakce a nejistá budoucnost Sýrie
Dosluhující americký prezident Joe Biden označil pád Asadova režimu za „historickou příležitost“ pro obyvatele Sýrie, ale zároveň varoval před riziky, která tato rychlá politická změna přináší. Budoucnost Sýrie zůstává nejistá – země je vyčerpaná mnohaletou válkou, milióny lidí zůstávají v exilu a infrastruktura je zdevastována.

Rebelové nyní stojí před úkolem obnovy pořádku, stabilizace politické situace a zajištění bezpečí nejen pro vlastní obyvatele, ale i pro mezinárodní partnery, kteří pomáhali či sledovali konfliktní vývoj posledních let. Středovýchodní region tak nadále zůstává citlivým geopolitickým prostorem a mezinárodní společenství bude pozorně sledovat, jak se Sýrie vydá na novou a dlouhou cestu k míru a obnově.