Lifestyle
Polibek pod rozkvetlou třešní a tajemství původu prvomájového svátku lásky
První máj patří v Česku k nejromantičtějším dnům roku. Ačkoli je 1. květen zároveň spojený se Svátkem práce, v lidové tradici a v české kultuře si dodnes drží pověst dne zamilovaných. Stačí rozkvetlá třešeň, krátká procházka a polibek, který má podle pověry zajistit lásku, krásu a svěžest na celý další rok. Tento zvyk dnes působí samozřejmě a přirozeně, přesto není tak starý, jak by se mohlo zdát. Jeho rozšíření souvisí nejen s jarem, ale také s poezií Karla Hynka Máchy a s romantickou představou května jako měsíce lásky.
Květen jako měsíc lásky má v Česku silné kořeny
České vnímání května jako měsíce zamilovaných výrazně ovlivnila literatura, zejména slavné verše Karla Hynka Máchy. Jeho Máj se stal symbolem romantiky, touhy, mládí i tragické lásky. Postupně se tak první květnový den začal spojovat nejen s probouzející se přírodou, ale také s citovým životem lidí. Po roce 1990 se v médiích a veřejném prostoru výraz svátek zamilovaných začal používat ještě častěji.
Vedle romantiky však první květen dlouho nesl i politický význam. V Československu ho výrazně překryly oslavy Svátku práce, průvody a veřejné manifestace. Po změně režimu se ale lidé začali vracet i k jemnějším a osobnějším tradicím. Polibek pod rozkvetlým stromem se stal příjemným zvykem, který nevyžaduje velké přípravy, ale přesto má silný symbolický náboj.
Proč právě polibek pod rozkvetlou třešní
Nejznámější prvomájová tradice říká, že žena má být na první máj políbena pod rozkvetlým stromem, aby neuschla. Nejčastěji se mluví o třešni, ale někde se za vhodný strom považuje také višeň, jabloň, hrušeň nebo bříza. Důležitý je především symbol květu, který představuje plodnost, krásu, mládí a nový začátek. Jaro bylo v lidové kultuře vždy obdobím obnovy a síly, takže polibek pod kvetoucími větvemi do této symboliky dokonale zapadá.
Podle odborníků nejde o prastarý zvyk, ale spíše o tradici, která se rozšířila až v modernější době. Pravděpodobně vznikla kolem začátku 20. století a mohla být spojena s městským prostředím, Petřínem a romantickým odkazem Karla Hynka Máchy. To jí ale nijak neubírá na půvabu. Právě naopak. Je to krásný příklad toho, jak se starší jarní symbolika může spojit s literaturou a vytvořit zvyk, který lidé dodržují dodnes.
Petřín je českým symbolem prvomájové romantiky
Když se řekne první máj a polibek pod třešní, mnoho lidí si okamžitě vybaví pražský Petřín. Jeho svahy, sady a výhledy na město vytvářejí ideální kulisu pro romantickou procházku. V Seminářské zahradě rostou stovky ovocných stromů, mezi nimi třešně, višně, jabloně, hrušně i mandloně. Právě tady se každoročně schází mnoho párů, které chtějí tradici dodržet na jednom z nejznámějších míst spojených s láskou.
Petřín ale není jedinou možností. Rozkvetlé ovocné stromy najdete v sadech, parcích, alejích i na venkově. Romantické kouzlo může mít i malá zahrada, tichá polní cesta nebo starý sad za vesnicí. Důležité není slavné místo, ale atmosféra a člověk, se kterým pod stromem stojíte. První máj tak připomíná, že láska nemusí být okázalá, aby byla silná.
Stavění májky patří k nejvýraznějším jarním zvykům
S prvním májem se pojí také stavění májky. V předvečer 1. května se na návsích, náměstích nebo u domů vztyčoval vysoký strom, nejčastěji smrk, jedle nebo borovice. Kmen se zbavil větví a nechala se jen ozdobená špička. Ta se dekorovala věncem, stuhami, květinami a fáborky. Májka symbolizovala jaro, životní sílu, mládí a také soudržnost celé obce.
V některých krajích mládenci stavěli menší májky také před domy dívek, o které měli zájem. Obvykle šlo o mladé břízky ozdobené barevnými stužkami. Velká májka se pak musela hlídat, protože sousední vesnice se ji často pokoušely pokácet nebo ukrást. Tento zvyk měl soutěživý i společenský charakter a dodnes se v mnoha obcích udržuje jako veselá událost, při které se potkávají sousedé a slaví příchod jara.
Chodníčky lásky prozrazovaly tajné city
Méně známou, ale velmi půvabnou tradicí byly takzvané chodníčky lásky. V noci před prvním májem lidé vysypávali cestičky mezi domy zamilovaných dvojic. Používal se písek, vápno, piliny, otruby nebo kukuřičné šustí. Takový chodníček dokázal veřejně naznačit, kdo ke komu chová city, a někdy prozradil i vztahy, o kterých se do té doby jen šeptalo.
S rozšířením asfaltových silnic a rušnější dopravy tato tradice téměř zmizela. Na některých místech ji ale nahradily nápisy a srdce malovaná na silnice nebo chodníky. I tato modernější podoba má stejný základ. První máj dává lidem možnost projevit city hravě, veřejně a trochu rozpustile. Někdy jde o milé vyznání, jindy o žert, který pobaví celou vesnici.
Proč se dříve lidé báli květnových svateb
Ačkoli je květen měsícem lásky, svatby v tomto období dlouho provázela špatná pověst. Lidové rčení varovalo, že svatba v máji může přinést neštěstí. Dnes se to může zdát zvláštní, protože rozkvetlá příroda vypadá jako dokonalé prostředí pro svatební den. Pověra však měla v minulosti praktické důvody.
Ženy po svatbě často brzy otěhotněly a těhotenství pak připadalo na nejnáročnější období zemědělských prací. Letní dřina na poli mohla být pro nastávající matky velmi vyčerpávající. Děti počaté v květnu se navíc rodily v zimě, kdy byly mrazy, horší dostupnost pomoci, slabší zásoby jídla a větší riziko komplikací. Z dnešního pohledu už tyto důvody z velké části neplatí, ale pověra se v povědomí lidí udržela překvapivě dlouho.
První máj souvisí i se starými svátky jara
Prvomájové zvyky nejsou izolovaným českým jevem. Podobné oslavy jara najdeme v mnoha evropských kulturách. V předvečer května se slaví Valpuržina noc, v českém prostředí pálení čarodějnic, ve starších keltských tradicích Beltain a v některých zemích také stavění májek. Společným motivem je přechod ze zimy do teplejší části roku, ochrana před zlými silami, oslava plodnosti a radost z nové vegetace.
Podobnost lze najít i ve starověkých oslavách bohyně Flóry, která byla spojována s květinami, jarem a plodností. V římském prostředí se slavnosti Floraia konaly na přelomu dubna a května. I když přímá návaznost na české prvomájové zvyky není jednoduchá, symbolika je velmi podobná. Květ, mládí, láska a obnova života patří k tématům, která lidé prožívali napříč staletími.
Rozkvetlé třešně mají kouzlo i v Japonsku
Zajímavou paralelu nabízí Japonsko, kde se slaví Hanami, tedy obdivování rozkvetlých sakur. Lidé se v době květu scházejí v parcích a zahradách, pořádají pikniky a užívají si pomíjivou krásu květů. Sakura je symbolem krásy, křehkosti a pomíjivosti života. Ačkoli nejde o stejný zvyk jako český polibek pod třešní, oba rituály spojuje fascinace rozkvetlým stromem a vědomí, že jarní krása trvá jen krátce.
Je možné, že zprávy o japonských slavnostech rozkvetlých stromů inspirovaly evropské cestovatele a postupně posílily oblibu romantických procházek pod květy. Česká tradice má však vlastní podobu a vlastní citový význam. Polibek pod třešní není jen obdivem k přírodě, ale také osobním gestem mezi dvěma lidmi. Právě v tom je jeho kouzlo.
Třešně jako ovoce mají v Evropě dlouhou historii
Třešně jsou dnes v české krajině samozřejmé, ale jejich cesta do Evropy sahá hluboko do minulosti. Podle tradice se o jejich rozšíření zasloužil římský vojevůdce Lucius Licinius Lucullus, který měl třešně přivézt z oblasti Malé Asie do Říma. Odtud se postupně šířily dál po Evropě a staly se oblíbeným ovocem zahrad, sadů i panských zahrad.
V českých zemích třešně zdomácněly velmi dobře a jejich pěstování i šlechtění má dlouhou tradici. Plody se využívají do koláčů, bublanin, kompotů, marmelád i pálenek. Višně s výraznější kyselostí se hodí také do omáček nebo k masu. První máj je sice spojen hlavně s květem, ale už při pohledu na rozkvetlou třešeň můžeme myslet i na letní úrodu, která k české kuchyni neodmyslitelně patří.
První máj je připomínkou něhy i obyčejné radosti
Prvomájové tradice mají mnoho podob. Někdo staví májku, někdo se účastní majálesu, někdo píše vzkazy na chodník a jiný se jen projde pod rozkvetými stromy. Všechny tyto zvyky ale spojuje radost z jara a potřeba dát najevo city. V době, kdy se mnoho věcí odehrává rychle a digitálně, má jednoduchý polibek pod stromem až překvapivou sílu.
První máj není jen dnem zamilovaných, ale také dnem, kdy si lidé mohou připomenout, že láska potřebuje pozornost. Někdy stačí výlet do sadu, krátké zastavení v parku nebo malý symbolický rituál, který se opakuje každý rok. Rozkvetlá třešeň se tak stává nejen kulisou, ale i tichým svědkem vztahu, který si zaslouží péči stejně jako jarní zahrada.
Zdroj: Wikipedia, Kudy z nudy
