Arrow 3: Nejmodernější protiraketový systém současnosti

Systém Arrow 3 patří mezi nejlepší svého druhu. Tento systém byl vyvinutý izraelskou společností Israel Aerospace Industries (IAI) ve spolupráci s americkou společností Boeing. Rakety jsou navrženy tak, aby se od nich po vypálení oddělily ve velké výšce hlavice s náloží, které se změní na útočné satelity, jež vyhledají a zasáhnou zaměřené útočící objekty. Jsou schopny bezpečně zneškodnit nukleární, biologickou i chemickou střelu.

Vývoj Arrow 3 začal v srpnu 2008 s cílem dosáhnout 99% účinnosti. První úspěšný test proběhl v roce 2013, kdy raketa dosáhla hypersonické rychlosti a výšky 100 kilometrů. Oficiálně je ve funkci od roku 2017. Při sérii testů v roce 2019 systém úspěšně zneškodnil 3 rakety, z toho jednu, která letěla mimo atmosféry. Tyto testy dokázaly schopnost systému Arrow 3 zasáhnout exo-atmosférické cíle, což znamená, že může sloužit jako anti-satelitní. Díky tomu je Izrael jednou z mála zemí, která je schopna zničit satelity.

Systém Arrow 3 funguje na bázi hit-to-kill. Raketa s doletem až 2400 kilometrů je vyslána na cíl za účelem přímého nárazu. S technologií diverzního motoru dokáže ve vzduchu lehce manévrovat, čímž se stává ještě ničivější. Součástí systému je i radar Green Pine. Slouží k detekci balistických střel, jejich sledování v reálném čase a pomáhá navigovat rakety k cíli. 

Antiraketa nové generace Arrow 3 je součástí izraelského protiraketového štítu Iron Dome, neboli “Železná kopule”. Izrael se chce tímto systémem bránit celé řadě nebezpečí – od raket krátkého doletu vypálených z Pásma Gazy či z Libanonu přes střely se středním doletem ze Sýrie až po střely vypálené například z Íránu.

V září 2023 podepsalo Německo s Izraelem dohodu o nákupu systému protiraketové obrany Arrow 3. Dohodu podepsali německý ministr obrany Boris Pistorius a izraelský ministr obrany Yoav Gallant. Tímto se Německo stává první zemí mimo Izrael, která tento systém získala. Pořízení systému Arrow 3 Německem významně zvyšuje jeho schopnost obrany proti balistickým hrozbám. To by mohlo sloužit jako odstrašující prostředek proti potenciálním agresím.

Německo chce svůj protiraketový systém budovat v rámci většího evropského štítu, jehož vytvoření Scholz navrhl loni v srpnu v Praze v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Německo a 13 dalších členských zemí NATO včetně Česka a Slovenska pak v říjnu podepsalo dokument o záměru společně zakoupit systémy protivzdušné obrany. Berlín chce do tohoto projektu investovat až pět miliard eur (120 miliard Kč).