Drony dnes kontrolují elektrárny, zachraňují srnčata i nahrazují ohňostroje

Drony dnes létají nad poli, kontrolují chladicí věže jaderných elektráren, pomáhají hasičům u požárů a na oblohu kreslí světelné obrazce místo ohňostrojů. V Česku je podle Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) přes 97 tisíc registrovaných provozovatelů dronů a platné osvědčení pilota má víc než 86 tisíc lidí. Jen od začátku roku 2026 do konce května jich přibylo 8 291.

Průmysl a energetika

Energetika patří k oborům, kde drony šetří čas i lidské zdraví. Skupina ČEZ je podle vlastních tiskových zpráv využívá při kontrolách velkých nebo špatně přístupných míst. V Temelíně jde například o chladicí věže, v Dukovanech odborníci pomocí dronů ověřovali stav vnitřních částí kondenzátoru. Dukovany mají osm chladicích věží vysokých 125 metrů a kontrola termokamerou nesenou dronem v nich nahrazuje dosavadní výškové práce na závěsných lávkách. Data se vyhodnocují pomocí umělé inteligence, která podle mluvčího pomohla vytvořit takzvané digitální dvojče věže se zakreslenými nálezy.

Drony kontrolují také elektrické vedení. Distribuční společnost EG.D na Brněnsku díky dronu odhalila izolátor poškozený na horní straně. Takovou závadu by podle společnosti nebylo možné zahlédnout dalekohledem ze země a zjistila by ji až lezecká kontrola po vypnutí proudu. Na ČVUT navíc vyvíjejí roje autonomních dronů, které se při inspekci vedení řídí samy a spolupracují mezi sebou. Přenosovou soustavu dnes v Česku kontroluje pilotovaná helikoptéra a roje dronů mají pracovníky ve vrtulnících v budoucnu nahradit.

Uplatnění mají drony i ve stavebnictví, archeologii nebo při mapování důlních oblastí, jak uvádí portál BusinessInfo.cz.

Zemědělství a příroda

Ministerstvo zemědělství ve své publikaci o moderních technologiích označuje drony za ideální nástroj pro monitorování zemědělských pozemků. Mezi jejich možné využití řadí také aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Drony používané v zemědělství je podle ministerstva nutné registrovat, protože nesou kamery nebo jiné senzory schopné zachytit nezúčastněné osoby.

S postřiky je to ale v Česku složitější. Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin je podle zákona o rostlinolékařské péči od 1. července 2012 zakázána. Výjimku může povolit Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) na základě schváleného plánu letecké aplikace, přičemž žádost o jednotlivou aplikaci se musí podat nejméně deset dní předem. Že to s drony jde, dokládá rozhodnutí ÚKZÚZ, který schválil jihočeské firmě plán letecké aplikace přípravků bezpilotním letadlem pro rok 2026.

Velmi konkrétní pomoc přinášejí drony s termokamerou při záchraně srnčat. Podle údajů citovaných Novinkami při sečení luk v Česku každoročně zahyne 50 až 60 tisíc mláďat, protože se před strojem instinktivně přikrčí do trávy. Dron s termovizí je najde i ve vysokém porostu a dobrovolníci nebo myslivci je ještě před příjezdem sekačky přenesou do bezpečí. Vědci z Jihočeské univerzity navíc vyvíjejí autonomní systém, který bude srnčata vyhledávat sám a v reálném čase vyhodnocovat termální i barevný obraz. Drony podle BusinessInfo.cz pomáhají také určit rozsah kůrovcové kalamity v lesích.

Záchranáři a veřejné služby

Čeští hasiči začali drony používat zhruba v roce 2016. Dnes je podle Hasičského záchranného sboru nasazují prakticky každý den. Při zřícených budovách s nimi provádějí vnitřní průzkum, při pátrání po osobách využívají jiné typy strojů a k dispozici mají i nákladní drony pro přepravu materiálu. Do hořících nebo poškozených budov přitom posílají levnější modely, protože počítají s tím, že se některé nevrátí.

Hasiči podle Seznam Zpráv vnímají drony jako jeden z klíčových nástrojů při řízení zásahů.

Policie drony s termokamerou využívá při pátrání po pohřešovaných, protože dokážou najít člověka i v lese. U dopravních nehod pomáhají podrobně nasnímat místo události, takže vyšetřovatelé mají rychle přehled a úklid následků může začít dřív. Podle ČT24 pomáhají drony policistům a strážníkům také odhalovat dopravní přestupky a černé skládky.

Drony pro zábavu

Rekreační létání je nejrozšířenějším způsobem, jak se lidé k dronům dostanou. Pilot lehkého dronu do 250 gramů nemusí skládat zkoušku. Pro těžší stroje je nutná zkouška pilota a registrace provozovatele. Lehčí drony s kamerou, které nejsou hračkou, vyžadují pouze registraci provozovatele. Běžné hobby lety spadají do takzvané otevřené kategorie, kde platí mimo jiné výškový limit 120 metrů a povinnost mít dron v dohledu.

Zvláštní odnoží je létání FPV, tedy z pohledu první osoby. Pilot při něm sleduje živý obraz z kamery dronu ve speciálních brýlích, jako by seděl přímo v kokpitu.

Rychle roste obliba dronových světelných show. Už v roce 2023 se jich podle Seznam Zpráv v Česku uskutečnilo nejméně 25. Letos v červenci nahradila tradiční zahajovací ohňostroj karlovarského filmového festivalu show s 1 300 drony, kterou připravila česká firma Spectrum Production a celou řídil jediný pilot. Některá města dávají dronům přednost před ohňostroji, protože jsou tišší, nekouří a dají se použít opakovaně. Mají ale i svá omezení. Při silném větru nebo dešti se show podle pořadatelů konat nemůže.

Bez pravidel to nejde

S rostoucím počtem dronů přibývá i přestupků. Podle ÚCL přišlo od policie za první čtyři měsíce roku 2026 celkem 131 oznámení, rekordní byl rok 2025 se 342 přestupky. Nejčastěji jde o lety v zakázaných zónách, zejména kolem pražského letiště nebo Pražského hradu. Kdo chce s dronem létat, ať pro zábavu, nebo pracovně, měl by proto nejdřív zjistit, do jaké kategorie jeho stroj spadá a kde smí vzlétnout.

Zdroj: ČT24, ČEZ, DronFPV, Novinky, Ministerstvo zemědělství, ÚKZÚZ, Seznam Zprávy