Karlos Vémola poslední dobou nemá takové výsledky, jaké by si jistě přál. Jeho tělo snáší enormní fyzickou zátěž čím dál méně ochotně a jeho mysl se začíná měnit z nastavení dravce do nastavení beránka. I díky krásným dětem se postupem času začne projevovat jeho citlivá povaha. Před tím ale Karlose Vémolu čeká dlouho očekávaný a poslední souboj s odvěkým rivalem ze Slovenska Attilou Véghem. A spolu s tím myšlenky na to, kam se vrtne po závěrečné siréně.
„Já se pomalu chystám do důchodu. Svoji kariéru ukončím v červnu na svém posledním zápase. Už pomalu začínám vymýšlet, co budu dělat v důchodu, musím nad tím přemýšlet, co budu dělat. Jsem moc rád, že se vám líbí film, že jste přišli na premiéru, tak musíme vymyslet, co dál. Něco chystáme,“ vysvětluje na Karlos Vémola na svém Instagramu.
Karlos Vémola je chovaný v bavlce, kterou mu načechrala Lela Ceterová. Jeho manželka kolem něj skáče a stará se o něj s péčí japonské konkubíny pracující v Klokánku. „Lela mi tady nachystala proteinové palačinky s Nutellou. Dnes je mezinárodní den Nutelly, tak jsem si je hrozně přál,“ pochlubil se například svačinkou připravenou s láskou.
Karlos Vémola má pravdu, když říká, že lidé si budou z jeho kariéry pamatovat především její konec. O to důležitější souboj to pro Terminátora je, notabene když proti němu stojí prvotřídní protivník v podobě Attily Végha. „Je to tady, odveta století je tady. Až se to stane, tak si budu moci říci, že jsem dokázal všechno, a mohu to přenechat jiným. Měl jsem teď bohužel neúspěšný zápas. Obětuješ tomu všechno a pak to v jedné vteřině posereš a přijdeš o všechno. Jediné, jak tento sport mohu opustit, je se vztyčenou hlavou. Já tomu obětuji úplně všechno. Já se na ten zápas připravuji celý život,“ rozpovídal se v podcastu Čestmíra Strakatého. „Cokoliv v životě dělám, tak směřuje k tomu zápasu. Můj odkaz a moje legacy závisí na tomhle zápase. Já jsem pro tento sport udělal všechno. Obětoval jsem tomu zdraví, rodinu, ale lidi si budou pamatovat, jak jsem skončil. Já tím končím kariéru a nechci končit kariéru prohrou. Když něco děláš 30 let, tak ti není jedno, jak to skončí.“