Lifestyle
Vlny veder udeřily naplno. Jak se ochladit doma i venku a předejít zdravotním rizikům
Evropu v následujících dnech čekají velmi vysoké letní teploty a v řadě oblastí se maxima mohou přiblížit až ke 40 °C. Horko sice často vnímáme hlavně jako nepříjemnost, ve skutečnosti ale patří mezi nejnebezpečnější projevy počasí. Podle lékařů je přitom velká část potíží spojených s horkem preventabilní, pokud člověk dodržuje několik jednoduchých pravidel.
Při dlouhotrvajícím horku se zhoršuje schopnost těla udržet stabilní vnitřní teplotu a odvádět přebytečné teplo. Tím roste riziko vyčerpání z horka a v krajním případě i úpalu. Ochlazování organismu je navíc pro tělo práce navíc, která zatěžuje srdce i ledviny, takže extrémní teploty mohou zhoršit již existující zdravotní problémy.
Vlny veder mohou být smrtící, ale většině potíží lze předejít jednoduchými opatřeními v každodenním režimu.
Největší horko přečkejte chytře doma
V mnoha evropských regionech mohou teploty v létě často přesahovat 30 °C a stále častěji se objevují i takzvané tropické noci. To jsou noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C a tělo si nestihne odpočinout od denního žáru. Právě nedostatek nočního ochlazení může výrazně zatěžovat kardiovaskulární systém, zhoršovat kvalitu spánku a u citlivých skupin zvyšovat zdravotní rizika.
Přes den je vhodné zůstat v době nejvyšších teplot co nejvíce uvnitř. Pomáhá mít zavřená okna a stažené žaluzie nebo rolety, aby se slunce nedostávalo do místností. Větrat je naopak lepší brzy ráno a večer, kdy je venku chladněji a průvan dokáže byt nebo dům aspoň částečně zchladit.
Důležitý detail se týká ventilátorů. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace dávají elektrické ventilátory smysl zejména tehdy, když teplota není vyšší než 40 °C. Nad touto hranicí už ventilátor spíše jen rozhání horký vzduch a může organismus paradoxně více zahřívat.
Oblečení a ložní prádlo jako jednoduchá ochrana
Pokud se venku nelze pobytu vyhnout, vyplatí se zvolit volnější, světlé oblečení z prodyšných materiálů. Dobře funguje bavlna nebo len, které umožňují lepší cirkulaci vzduchu a pomáhají tělu ochlazovat se přirozeně. Stejný princip platí i v noci, kdy může vhodné povlečení a lehké přikrývky z těchto materiálů zlepšit komfort i spánek.
Oblečení ale neslouží jen k ochlazení. Současně chrání kůži před ultrafialovým zářením, které je během jasných dnů intenzivní a při dlouhém pobytu venku zvyšuje riziko spálení i dlouhodobého poškození kůže.
Chraňte se před sluncem kůži hlavu i oči
Nejlepší je vyhýbat se přímému slunci hlavně kolem poledne a brzy odpoledne, kdy bývá záření nejsilnější. Když je pobyt venku nutný, má smysl pravidelně používat opalovací krém a obnovovat jeho vrstvu přibližně každé dvě hodiny. Tím se podporuje ochranná funkce kůže a snižuje se riziko spálení i dalších následků včetně nádorových onemocnění kůže.
Signálem, že je potřeba ochranu doplnit, může být kůže, která působí vysušeně, je zarudlá nebo začíná pálit. V horku je navíc běžné pocení a častější kontakt s vodou, což může účinnost krému snižovat, a proto je průběžná kontrola užitečná.
Pro ochranu před přímým dopadem slunce na hlavu pomůže klobouk nebo kšiltovka. Oči a oční víčka jsou na UV záření citlivé také, proto jsou vhodné sluneční brýle s jasně uvedenou UV ochranou. Důležitá může být i barva čoček, přičemž často se doporučují hnědé, zelené nebo šedé odstíny, zatímco žluté čočky obvykle chrání méně.
Hydratace je základ a nečeká na žízeň
V horkých dnech je pro udržení správné hydratace klíčové pít pravidelně během celého dne. Obecné doporučení Světové zdravotnické organizace zní zhruba dva až tři litry tekutin denně, přičemž potřeba se může lišit podle aktivity, věku a zdravotního stavu.
Důležité je nezačínat pít až ve chvíli, kdy se dostaví silná žízeň. Ta totiž často znamená, že tělo už je částečně dehydratované. Zároveň je rozumné omezit nadměrné množství alkoholu a vysoké dávky kofeinu, protože mohou působit močopudně a zhoršovat ztráty tekutin.
Varovné příznaky, které není radno přehlížet
I při dodržování prevence se může stát, že se člověku v extrémním horku udělá špatně. Vyplatí se sledovat takzvané červené vlajky, tedy rané příznaky vyčerpání z horka nebo rozvíjejícího se úpalu. Typicky může jít o závratě, nevolnost, výraznou únavu, slabost nebo zmatenost.
Pokud se tyto projevy objeví, je potřeba jednat bez odkladu. Pomáhá přesun do chladnějšího prostředí, ochlazení sprchou nebo koupelí, případně osprchování či postřik vodou. Současně je vhodné doplňovat tekutiny a při zhoršování stavu vyhledat zdravotnickou pomoc.
Kdo je v horku nejohroženější
Extrémní teploty nedopadají na všechny stejně. Vyšší riziko mají zejména senioři, zvlášť lidé nad 65 let, dále osoby s chronickými onemocněními, kojenci a malé děti, lidé žijící v sociální izolaci, pracovníci vykonávající práci venku a také lidé bez domova.
Děti se mohou přehřát rychleji mimo jiné proto, že se v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti potí méně a současně mají vyšší metabolismus. To znamená, že jejich tělo produkuje teplo intenzivněji a hůře ho odvádí, což v kombinaci s pobytem na slunci nebo nedostatkem tekutin může vést k rychlému zhoršení stavu.
Opatrní by měli být i lidé užívající léky. Některé přípravky na předpis i volně prodejné mohou ovlivňovat termoregulaci, schopnost pocení nebo hospodaření s tekutinami. V období veder proto dává smysl sledovat vlastní reakce na horko, konzultovat nejasnosti s lékařem a dbát na to, aby byl pitný režim i denní režim přizpůsobený aktuálním teplotám.
Zdroj: Euro News
