Se stále stoupajícím trendem péče o pleť vzrůstá i povědomí o důležitosti prostředků s SPF ochranou. Dobře tomu tak – opalovací krémy nás chrání nejen před bolestivými popáleninami od slunce, ale také před předčasným stárnutím pokožky, pigmentovými skvrnami, nebo dokonce rakovinou kůže. Z těchto důvodů bychom po nich měli sahat každý den, nejen když se chystáme na pláž či k moři. Ve spojitosti s mořem bychom ale měli opalovacím produktům věnovat zvýšenou pozornost – a to nejen kvůli intenzivnímu vystavení naší pokožky slunečním paprskům.
Kosmetika na opalování funguje ve své podstatě dvěma základními mechanismy – do základní hmoty se přidají buď chemické, nebo minerální filtry. Ty chemické škodlivé sluneční paprsky absorbují, přeměňují na teplo a odvádějí pryč z těla, kdežto ty mechanické paprsky odrážejí, takže na kůži vůbec nedopadnou. Minerální filtry obvykle tvoří oxidy (titaničitý nebo zinečnatý), ty chemické jsou, jak už jejich název napovídá, směsí syntetických látek. Nejčastěji se můžeme setkat s oxybenzonem, homosalátem, nebo oktokrylenem. Všechny tyto zmíněné jsou v posledních letech hojně diskutované ve spojitosti s životním prostředím – konkrétně se zdravím korálů a jiných mořských ekosystémů. Mnohdy si to ani neuvědomujeme; natřeme se opalovacím krémem a pak vyrazíme vstříc mořským vlnám. Část prostředku na opalování se ale v okamžiku z naší pokožky smývá a kontaminuje vodu. A je jedno, jestli slanou či sladkou – menší sladké toky se stávají většími, a ty pak končí v moři. A co se děje dál?
Oxybenzon
INCI: Oxybenzone, Benzofenon-3, Benzophenone-3, 2-hydroxy-4-methoxybenzophenone,…
Oxybenzon je nejrozšířenějším a nejhojněji používaným chemických ochranným faktorem v konvenčně dostupných opalovacích prostředcích. Bohužel se jedná také o nejproblémovější složku z hlediska ochrany mořských ekosystémů; má na svědomí pokles fotosyntézy, čímž snižuje nasycenost vody kyslíkem. To je kritické pro mořskou biodiverzitu obecně, nicméně nejvíce tím trpí již zmíněné korály, které se kvůli svému způsobu života nemohou přesunout na místo s lepšími životními podmínkami. Kontaminace pobřežní vody oxybenzonem má tak za následek jejich bělení (tedy ztrátu symbiotických řas) až smrt. Kromě toho také oxybenzon poškozuje korálovou DNA, což může vést k deformacím jejich larev a následně tak k zánikům celých populací. Oxybenzon má negativní vliv také na ryby, u kterých způsobuje hormonální poruchy. Naštěstí je jeho užití v kosmetice v oblastech korálových velmocí regulováno (například na Havaji, kde je zakázán od roku 2021, na Palau a v některých oblastech Mexika), ve většině světa je však jako ochranný SPF filtr používán dále.
Octinoxát
INCI: Ethylhexyl methoxycinnamát, Ethylhexyl methoxycinnamate, Octyl metoxycinamát, Octyl methoxycinnamate, Octinoxate, OMC,…
Stejně jako výše zmíněný oxybenzon, octinoxát neblaze ovlivňuje mořské korály, jelikož mění vlastnosti vody. Ve změněné vodě se nedaří symbiotickým řasám a dochází k vybělení korálů – tedy k rozvázání vztahu mezi korály a řasami. Řasy se zkrátka přesunou na lukrativnější místo s lepšími životními podmínkami. Vybělené korály sice dále žijí, ale stávají se náchylnějšími ke stresorům, jako je změna teploty vody, hladovění nebo nemoci. Symbiotické řasy poskytují korálům až 90 % energie, tedy je oslabení korálu po jejich odloučení značné. Některé korály se zotaví, pokud se podmínky vrátí do normálu, většina však hladoví a následně umírá.
Oktokrylen
INCI: Octoctrylene,…
Oktokrylen se stává pro mořské organismy toxickým až během svého rozkladu, při kterém uvolňuje látky, které (opět) narušují růst korálů a způsobují jejich bělení. Kromě toho se také hromadí v tělech větších mořských živočichů, především ryb, co může mít ekologické následky pro celý potravní řetězec, včetně člověka. Oktokrylen je regulován méně, než dvě předchozí zmíněné látky, nicméně v poslední době se dostává do hledáčku environmentalistů, kteří usilují o jeho úplný zákaz v oblastech korálových útesů.
Oxid titaničitý
INCI: Titanium dioxide, Titanová běloba, E171,…
Ačkoliv by se mohlo zdát, že obecně šetrnější a přírodní minerální filtry budou pro životní prostředí neškodné, není tomu tak. Hojně využívaný oxid titaničitý sice působí jako ochranný štít proti slunečnímu záření, jakmile se však dostane do vody, stává se toxickým pro vodní živočichy, a to zvláště ve svých nano-částicových variantách, jelikož takové pronikají do buněk nejsnadněji. Kromě toho také oxid titaničitý narušuje růst a fotosyntézu řas, což má opět vliv nejen na nasycenost vody kyslíkem, ale také na živočichy, kteří se řasami živí, což může narušit celý potravní řetězec.
Oxid titaničitý se nepoužívá pouze jako sluneční filtr do produktů na opalování, ale také jako barvivo do ostatních kosmetických produktů, může tedy být součástí také tělových i pleťových krémů a mlék nebo dekorativní kosmetiky.
A dále…
Seznam samozřejmě nekončí. K výše zmíněné hormonální nerovnováze u mořských živočichů přispívá také homosalát (INCI: Homosalate), mimo to také způsobuje vývojové abnormality. V současné době není jeho použití v kosmetických produktech nijak regulováno. Avobenzon (INCI: Avobenzone, Butyl Methoxydibenzoylmethane) je sice stabilnější než jeho brácha oxybenzon, stále je však mořskou vodou rozkládán na škodlivé vedlejší produkty, které jsou toxické pro korály i ryby a přispívají k bělení korálů, stejně jako butylparaben (INCI: Butyl p-hydroxybenzoát).
Jak vybrat opalovací krém tak, aby neškodil životnímu prostředí?
Pokud vás množství a dopady vyjmenovaných látek zaskočily, nezoufejte. Naším cílem rozhodně není odradit vás od používání opalovacích krémů. Opalovací kosmetiky se nemusíte vzdávat, ani pokud jste nadšenci do přírody a na korálových útesech vám záleží. Samozřejmě můžete pátrat ve složení opalovacích produktů sami. Pokud si ale nejste jistí, poohlédněte se po ochranných známkách a certifikátech, které se kosmetice udělují, pokud splní určité standardy – v tomto případě šetrnost ke korálovým útesům. Takovým certifikátem je například Protect Land+Sea Certification, který zaručuje, že označený produkt neobsahuje žádné chemikálie ze seznamu látek prokazatelně škodlivých pro korálové útesy. Dalším takovým označením může být například i Reef Safe, nicméně nejedná se o oficiální regulovanou certifikaci s jednoznačnými pravidly, a tak je vždy dobré INCI složení ještě jednou zkontrolovat.
