Letectví
Chengdu J-10: Čínská středně těžká vzdušná vojenská síla
Nadvládu ve vzduchu chce mít v ideálním případě každá země. Není proto divu, že i Čína pracuje na leteckých strojích, které umožňují rychlý a obratný boj. Jak do skládačky zapadá Chengdu J-10?
Nadvládu ve vzduchu chce mít v ideálním případě každá země. Není proto divu, že i Čína pracuje na leteckých strojích, které umožňují rychlý a obratný boj. Jak do skládačky zapadá Chengdu J-10?
Chengdu J-10 je víceúčelový stíhací letoun střední hmotnosti vyvinutý společností Chengdu Aircraft Industry Group (CAC) pro letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAAF), pákistánské letectvo (PAF) a námořní letectvo Lidově osvobozenecké armády (PLANAF). Řadí se mezi středně těžké stíhací letouny a nabízí hned několik možností využití včetně nejrůznějších bojových misí i vojenských tréninků.
Pomalu od píky: Jak probíhal vývoj Chengdu J-10?
Počátky projektu lze najít v roce 1981, kdy Zhang Tingfa Deng Xiaoping obdržel na vývoj stíhacího letounu třetí generace 500 milionů RMB. Schválení od Ústřední vojenské komise (CMC) netrvalo dlouho a první čínský letecký program s moderními vývojovými a akvizičními procesy tak mohl směle začít. Hlavní změnou byl především fakt, že dodavatel letounů byl poprvé přímo odpovědný PLAAF namísto řídící agentuře, která vždy stála na pozici zprostředkovatele.
Technický vývoj byl pomalý a velmi neefektivní. Vinu na tom nesla především vyšší úroveň složitosti oproti předchozím generacím letounů a také fakt, že souběžně s vývojem J-10 probíhal také celkový vývoj a modernizace čínského leteckého průmyslu. Pořádně popohnán byl projekt označený jako „Projekt C” až válkou v Perském zálivu. První letoun byl tak sestaven v červnu 1997. Kousek na to v březnu 1998 provedl Lei Qiang první let. Výcvikové jednotky se stroje dočklay v roce 2003. Další tři roky ovšem trvalo, než se letoun dostal do operační služby. V lednu 2007 se pak v celé své kráse poprvé představil také veřejnosti.
Repete 90.let: Jaké jsou specifikace Chengdu J-10?
Jak už bylo zmíněno výše, Chengdu J-10 patří do skupiny středně těžkých letounů třetí generace. Svou výbavou ovšem trochu víc než moderní letadlo je zvlášť v porovnání se stroji ze západu spíš na úrovni 90. let. Co se týče rozměru, na délku měří 15,5 m, na výšku 4,78 m a rozpětí křídel odpovídá 9,7 m. V prázdném stavu váží Chengdu J-10 9750 kg a vzletí maximálně s 14 876 kg.
Motor a výkon
O pohon letounu se stará proudový motor ruské výroby AL-31FH, který zaujme tahem 122,5 kN. Tento výkon znamená, že Chengdu J-10 může dosáhnout maximální rychlosti 1,9 Mach a to s maximálním doletem 550 km. Maximální dostup letounu činí 18 000 m.
Kokpit
Pro pilota Chengdu J-10 jsou v kokpitu připraveny tři multifunkční LCD displeje a nechybí ani průhledový displej (HUD) čínské výroby. Zajímavostí je také pokročilý přilbový zaměřovač, který si Čínané velmi vychvalují.
Avionika
S ohledem na vyjádření představitelů společnosti Chengdu Aircraft Industry Corporation, J-10 používá vícerežimový radar pro řízení palby navržený v Číně. Má být schopen sledovat až 10 cílů zároveň a spustit souběžně palbu na dvojici z nich. U varianty J-10B je potom špička letounu upravena tak, aby se do ní vešel radar s anténní soustavou (AESA). Ostatní vybavení ovšem zůstává tajemstvím.
Zbraně
Základním vybavením letounu je dvouhlavňový kanón GSh-23. Další výzbroj pak má své místo na 11 pevných bodech rozmístěných po letadle. Celková nosnost činí 5 600 kg raket, pum nebo přídavných nádrží s palivem. Vzhledem ke skromné elektronické výbavě letadla jako takového se čas od času na pevné body přidávají také další avionické systémy.
Podle potřeby dané mise může být J-10 vybavena raketami vzduch-vzduch krátkého doletu, jako jsou PL-8 nebo PL-10. Alternativou jsou potom radarově naváděné rakety středního doletu PL-12 a PL-15. Za zmínku stojí také protilodní rakety YJ-91A nebo protiradiolokační rakety jako YJ-91.
Zdroje:
